Druhá skupina Eramus+ projektu si Portugalsko užívá a vy(o)chutnává všemi doušky. Domů se nám nechce, nejraději bychom ještě jeden měsíc zůstali. 😊
O prvním víkendu nás uchvátila pohodová nálada města Porto (výsl. „Portu“), což je druhé největší metropolitní město v Portugalsku. Od roku 1996 bylo historické centrum Ribeira přidáno na seznam světových památek UNESCO. Porto je známé portským vínem, které bylo původně vyváženo jen z tohoto města (odtud název). Dodnes se sváží po řece Douro (výsl. „Douru“), jejíž hluboké údolí utváří kolorit města především na straně Porta. Do kopce se linou křivolaké uličky lemované úzkými třípodlažními pestrobarevnými stavbami. Město na druhém břehu se jmenuje Gaia, kde najdete velké množství vinných sklípků nabízející portské víno. Porto a Gaia daly název státu Portugalsko. Nejfotogeničtější památkou je neskutečně krásný železný obloukový most Ponte de Luís se dvěma mostovkami. Horní je pro pěší a metro a spodní pro auta a pěší. Designér byl Eiffelův spolupracovník a podoba s Eiffelovou věží tedy není vůbec náhodná.
Druhý víkend jsme navštívili hlavní město Lisabon. Sice se nám nechtělo vstávat v 5 ráno, ale stálo to za to. Západněji položené hlavní evropské město byste hledali marně. Jako první jsme navštívili kavárničku Pastéis de Belém, která vyrábí nejlepší Pastéis de nata na světě. Jsou to malé koláčky z listového těsta plněné žloutkovým krémem. Pak jsme alespoň zvenčí shlédli klášter Mosteiro dos Jeronimos v Belému. Zdejší jeptišky používaly ke škrobení svých límců bílky a nevěděly co si počít se žloutky. Rozhodly se, že z nich budou péct koláčky, a tak vznikly jedinečné Pastéis de Belém (nata). Lisabon jsme si prohlédli z vrchu památníku objevitelů (Padrão dos Descobrimentos), který připomíná schopnosti portugalských mořeplavců, ale zároveň násilnou kolonizaci. Mořeplavec Vasco de Gama (výsl. „Vašku da Gama“) jako první Evropan doplul po moři do Indie. Vyfotografovali jsme si také Belémskou věž a individuálně prohlédli náměstí Praça do Comércio. Mít víc času, ještě bychom velmi rádi viděli sochu Krista v Almadě. Jedná se o zmenšeninu sochy v Rio de Janeiro, volnomyšlenkářskou čtvrť Bairro Alto, hrad Castelo de Sao Jorge, vyhlídku Santa Justa. Snad příště. Máme toho ještě dost k vidění. Cestou zpět jsme navštívili poutní místo Fatima, kde jsme dostali výbornou večeři.
Někteří z nás opustili Lisabon již po obědě a veřejnou dopravou jsme se dopravili zpět do Bragy, abychom stihli fotbal. Být v Portugalsku a nejít na fotbal by byl prostě hřích. Braga vyhrála nad Ferreirou 3:0 mimo jiné také díky českému brankáři Lukáši Horníčkovi.
Poslední výlet byl do Viana do Castelo, kde jsme navštívili mohutný kostel svaté Lucie a měli možnost být 1,5 hodiny na pláži. I Viana se pyšní železným mostem s názvem Eiffel, postaveným v roce 1878 stejnojmennou firmou. Viana nabízí ráj pro surfaře a hlavním zdejším průmyslem je stavění lodí.
Mgr. Monika Benešová
