Jak rychle dokáže plynout čas si měla možnost ověřit třetí skupina programu Erasmus+.
Ačkoliv byly stáže dlouhé celé tři týdny, díky programu, firmám a výletům se čas krátil závratnou rychlostí.
Když se studenti seznámili s pracovišti a „zabydleli“ ve firmách, byla ta správná chvíle na zpestření v podobě dvou denních výletů.
První sobotu se studenti podívali do prastarého města Porto, které má úžasnou atmosféru. Ta byla ještě umocněna plavbou na lodi po řece Douro, ze které byl nádherný pohled na oba břehy. Výletní loď doplula až na ústí Atlantského oceánu. Při plavbě bylo vidět i mnoho mostů různých architektonických stylů a tedy i stáří. I v historickém centru města toho bylo hodně k vidění. Porto je po celém světě známé jako kolébka vzniku portského vína a tak by byla veliká škoda ho neochutnat.
V posledním týdnu byli studenti už ve firmách „jako doma“. Všichni se shodli, že by nebyl problém stáž prodloužit minimálně o další týden. Zajímavou zkušeností pro všechny zúčastněné byla možnost komunikovat s vrstevníky z Evropské unie a kromě procvičení angličtiny získat povědomí o zajímavostech dalších států.
Posledním výletem, který byl nedílnou součástí volného víkendového času byla návštěva hlavního města Portugalska. Cesta z Bragy do Lisabonu byla sice velice dlouhá, bylo ale zajímavé pozorovat, jak se mění ráz přírody a druhy rostlinstva. Lisabon je nádherně vidět z okolních kopců. Na dva z nich jsme vystoupali a nikdo nelitoval. Výhled, který se naskytl za výstup v horkém počasí na kopec stál nepochybně za to. Cestou zpět do Bragy jsme se museli zastavit na večeři a při té příležitosti jsme měli možnost prohlédnout si jedno z nejznámějších katolických poutních míst na světě. Ano, byla to Fátima, kterou navštíví ročně až 4 miliony poutníků. Už jen obrovské prostranství před Bazilikou Panny Marie Růžencové leckomu mohlo vzít dech svou neuvěřitelně velikou rozlohou a je bez pochyb připravené na množství poutníků.
Na konci třítýdenního pobytu a stáží nezbývalo už nic jiného než se sbalit, rozloučit se s městem Braga a vydat se na cestu zpátky do České republiky.
J. Tříska
